AI v účetní kanceláři bezpečně: ChatGPT, GDPR a AI Act

Autor: Podklady včas (Grapher s.r.o.)Publikováno Aktualizováno Čtení cca 5 min

Umělou inteligenci podle průzkumu aspoň občas používá zhruba třetina účetních (31 % občas, 3 % často).1 Největší otázka nebývá „umí to?“, ale „smím tam ta data dát?“ Tady je praktický přehled pro malou kancelář: co říká GDPR, co AI Act a jak nastavit jednoduchá pravidla.

Kde je skutečné riziko

Chatovací nástroje typu ChatGPT nebo Claude jsou služby třetí strany. Co do nich napíšete nebo nahrajete, odchází na servery jejich provozovatele. U účetní kanceláře to obvykle znamená osobní údaje (jména, rodná čísla, mzdy, adresy) a důvěrné informace klientů. Rizika jsou tři:

  1. Ochrana osobních údajů: předáváte data někomu dalšímu, často mimo EU.
  2. Mlčenlivost: prozrazujete informace, které vám klient svěřil.
  3. Chybné odpovědi: AI si umí přesvědčivě vymýšlet. Odborně se tomu říká halucinace. Číslo paragrafu, sazba nebo lhůta z chatu musí vždy projít kontrolou.

Co říká GDPR

GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) za osobní údaj považuje jakoukoli informaci o konkrétním člověku, kterého lze přímo či nepřímo identifikovat.2 Pro kancelář z toho plynou tři praktická pravidla:

Nejjednodušší ochrana je osobní údaje do obecného chatu vůbec nedávat. Dotaz se dá skoro vždy položit obecně: místo „Jan Novák, RČ…, má mzdu 48 000 Kč“ napište „zaměstnanec s hrubou mzdou 48 000 Kč“.

Trénování na vašich datech: jak ho vypnout

Někteří poskytovatelé mohou konverzace uživatelů použít ke zlepšování svých modelů. U ChatGPT ve verzích Free a Plus to podle nápovědy OpenAI vypnete v Settings → Data controls přepínačem „Improve the model for everyone“.3 U firemních verzí ChatGPT (Business, Enterprise) a u API OpenAI uvádí, že data zákazníků ve výchozím nastavení k trénování nepoužívá.4

Vypnuté trénování ale neřeší GDPR. Data pořád odcházejí k poskytovateli. Je to jen jedno z opatření.

Mlčenlivost vůči klientům

Daňoví poradci a jejich pracovníci mají ze zákona o daňovém poradenství povinnost mlčenlivosti o všem, co se dozvěděli při výkonu daňového poradenství.5 Účetní, kteří nejsou daňovými poradci, mají mlčenlivost obvykle ve smlouvě s klientem. Před zavedením jakéhokoli AI nástroje si proto přečtěte své smlouvy. Zvažte i to, zda klienty o použití nástrojů neinformovat, například v obchodních podmínkách.

AI Act: co platí pro účetní kancelář

AI Act je nařízení EU o umělé inteligenci. Pro běžnou kancelář, která AI nástroje jen používá (zákon jí říká zavádějící subjekt), je podstatný hlavně čl. 4 o gramotnosti v oblasti AI:

Přísnější pravidla AI Act platí pro vysoce rizikové systémy podle přílohy III, například pro AI při náboru zaměstnanců nebo pro hodnocení úvěruschopnosti fyzických osob.8 Podle AI Omnibusu se tato pravidla použijí od 2. prosince 2027.7 Vedení účetnictví ani zpracování faktur mezi oblastmi přílohy III uvedeno není.8 Pokud byste ale AI použili třeba k třídění životopisů uchazečů o práci, je to jiná kategorie.

Tento článek je obecná informace, ne právní rada. U konkrétní situace se obraťte na advokáta nebo pověřence pro ochranu osobních údajů.

Vzor interního pravidla

Stačí jedna stránka, kterou každý v kanceláři podepíše. Zároveň vám poslouží jako záznam podle čl. 4 AI Act.

Pravidla používání AI nástrojů v kanceláři

  1. Používáme jen schválené nástroje: [seznam]. Na pracovní účty, ne soukromé.
  2. Do obecných chatů nevkládáme jména, rodná čísla, adresy, čísla účtů ani doklady klientů.
  3. Doklady klientů zpracováváme jen v nástrojích, se kterými máme smlouvu o zpracování (čl. 28 GDPR).
  4. U všech nástrojů je vypnuté trénování na našich datech, pokud to jde.
  5. Každý výstup AI (částku, paragraf, lhůtu) ověříme v originálním zdroji.
  6. Za výsledek odpovídá účetní, ne nástroj.
  7. Nový nástroj schvaluje [jméno].

Proškoleno dne: ______ Podpis: ______

K čemu AI použít bez obav

Na co se ptát dodavatele AI nástroje

Než do kanceláře pustíte nástroj, který bude pracovat s doklady klientů, chtějte odpovědi na tyto otázky. Nejlépe písemně.

  1. Kdo je zpracovatel a kdo jsou jeho další zpracovatelé (subdodavatelé)?
  2. Podepíše smlouvu o zpracování podle čl. 28 GDPR?2
  3. Ve kterých zemích se data ukládají a zpracovávají? Na jakém základě se předávají mimo EU?
  4. Používá data k trénování modelů? Pokud ano, dá se to vypnout?
  5. Jak dlouho data uchovává a jak je na konci spolupráce smaže nebo vrátí?
  6. Kdo u dodavatele vidí vaše data a jak je to zabezpečené (přístupová práva, šifrování)?
  7. Kontroluje výstupy člověk, nebo jde výsledek rovnou do účetnictví?

Odpovědi si založte. Zároveň poslouží jako doklad, že jste nástroj vybírali s rozmyslem.

Zdroje

  1. SystemOnline: Účetní versus umělá inteligence a technologie vytěžování dat (průzkum Perfect Crowd)
  2. Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), čl. 4 odst. 1, čl. 28, 32 a 44, EUR-Lex
  3. OpenAI Help Center: Data Controls FAQ (anglicky)
  4. OpenAI: Business data privacy, security, and compliance (anglicky)
  5. Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců, § 6 odst. 9, zakonyprolidi.cz
  6. Evropská komise: AI Literacy – Questions & Answers (anglicky)
  7. Evropská komise: AI Omnibus vstupuje v platnost (27. 7. 2026)
  8. AI Act Service Desk: Annex III – High-risk AI systems (anglicky)

Všechny odkazy jsme ověřili 18. 10. 2026. Předpisy citujeme ve znění platném k tomuto dni. Článek je obecná informace, ne právní ani daňové poradenství. Našli jste chybu? Napište na info@grapher.cz.

Další články